Rubrika starosty

Doba vyžaduje změnu

ing. Ladislav Rosman

04.04.2022

Doba přináší změnu priorit investic

Po covidovém dvouletém strádání je zde i strašák blízké války, která je jen 300 km od našich hranic. Pokud je válka v Sýrii, Libyi, Iráku, či Afghánistánu, naše znepokojení je o „několik řádů“ nižší, a je pravda, že ani ekonomické ohrožení státu se „z dáli“ nějak markantně neprojevuje…

Ukrajinsko-ruský konflikt přináší ale bezprostředně perspektivu snížení naší životní úrovně, energetickou krizi, ohrožení bezpečnosti a problémy migrace. Na jak dlouho, a s jakými dopady, nikdo neví.

Obce Dětmarovice se v této chvíli konflikt dotýká jen velmi okrajově. Pomoc se u nás organizuje a připravuje, to ano, ale na hospodaření obce a život v ní negativní vliv na štěstí zatím nevidíme. Jako opatrní hospodáři však nemůžeme rizika budoucnosti nevidět a jsem toho názoru, že je potřeba některé původní naše záměry v rozvoji obce poněkud korigovat. Jakkoliv mne to mrzí, doporučím zastupitelstvu odsunout projekt rozhledny / zhruba stavba za 10 mil. Kč/ na další volební období a navrhnu jiné priority pro investice letos a pak v období 2023-26. Rozhledna dnes není priorita…

Za prvé, jsem přesvědčen o tom, že naši hasiči musí mít již bezodkladně - pro nejbližší období 100 procentně schopnou novou autocisternu. Naše stará Tatra 148 je sice krásný, udržovaný veterán, ale ten by mohl v krizové situaci tragicky selhat, čemuž je potřeba zabránit. Jako náhradu máme již vytypovaný moderní stroj Tatra 815, CAS, jehož cena vč. DPH bude kolem 8,5 mil. Kč.

Za druhé, škola má jen malé rezervy v umisťování žáků a budovy mateřských  škol jsou naplněny přes 100 % kapacity. Navrhnu proto v dubnovém zastupitelstvu, abychom začali připravovat již prozíravě naprojektovanou nástavbu ZŠ nad jídelnou. Projekt máme hotov, za chvíli bude i stavební povolení a přibudou tak 4 plnohodnotné třídy vč. sociálního zázemí.

Jsem rovněž přesvědčen, že obec musí perspektivně postavit třetí budovu MŠ, protože stávající budovy nejsou nafukovací. Jsou zcela naplněny.  Obyvatel nám v obci utěšeně přibývá a v obci vítáme stále větší počet nových malých občánků. Umístění budovy doporučím na obecním pozemku vedle Domova U Kaple, místo je zde „jak stvořené“.

K problematice bude zaměřen jeden celý bod programu zasedání zastupitelstva již v dubnu, a tak i občané, které tyto věci zajímají, mohou být jednání účastni.

Ing. Ladislav Rosman

 

Ulice potmě

ing. Ladislav Rosman

28.02.2022

Proč nesvítíme na ulici u starého zdravotního střediska

 V naší ulici nesvítíme u cca měsíc. Příčinou je stromoví ve vodičích na zahradě rodinného domku, které je stále pod proudem, jinak by byly i domky v oblasti potmě. Problém vygradoval ve větrném počasí, kdy zkraty vyhazovaly připojené vedení v veřejnému osvětlení. Někdy byly zkraty příčinou i poruch na přívodech k rodinným domkům a ty byly potmě. Problém je řešen s ČEZ Distribuce majiteli zahrady a tedy i „majiteli problému“. Amatérský zásah zde není možný vzhledem k tomu, že jsou vodiče stále pod proudem. Stav musí řešit opravdu jen ČEZ Distribuce, což je urgováno i starostou obce…Lhůty na opravu jsou ale velmi dlouhé, a tak zatím nadáváme a chodíme potmě.

Uvedený stav je nepříjemný pro lidi zde bydlící již po řadu týdnů, a ne, a ne, se dočkat nápravy. Nezbývá než stále urgovat.

Nicméně, tento stav nevzniknul z roku na rok…stromy nám na zahradě rostou, a rostou a pokud se tomu včas ze strany majitelů zahrad nevěnuje pozornost, přeroste nám problém snadno „přes hlavu“ a pak jsme odkázáni jen na pomoc odborníků z ČEZu…A ti pak mají své poměrně i delší lhůty.

 Ing. Ladislav Rosman

Státní dluh a některé souvislosti

ing. Ladislav Rosman

10.02.2022

Jak je to s hodnocením vážnosti zadlužení státu

  ( aneb hurá na nákup do Žebrzydowic)

 Přiložená tabulka uvádí procento dluhu v závislosti na hrubém domácím produktu. ČR tam vychází nejlépe a v celé sedmadvacítce EU jsme potom šestí s nejnižším státním dluhem. Potom ovšem nechápu,  proč se ze zadlužení státu u nás dělá takto věda. Vždyť USA má dluh 135 % HDP, Japonsko 230 % HDP, …a ČR 44%.  Průměr států EU je na úrovni 97% !  A takové Polsko, přestože má 1,5 krát větší dluh než ČR, na začátku roku 2022 snížilo DPH, takže opět tiskne vesele další dluhové peníze…, o USA nemluvě, tam se nárůst dluhu na ozdravění hospodářství bez skrupulí počítá v dalších bilionech Kč. Jen u nás se musí přibrzdit kola národního hospodářství a snížit koupěschopnost obyvatelstva. Nezdá se to nikomu vůči našim lidem nespravedlivé ? Všude jinde si dovolují dluh dále navyšovat, aby se i obyčejní lidé měli lépe…, a u nás budeme na společnosti skrblit ? Proč ? Když stejně „za blíže neurčitý čas“ příjde nutně doba, kdy se řekne DOST, a všichni jedou znova – od nuly, aby se to lépe počítalo, když už bude inflace neudržitelná ?

Markantní rozdíl pojetí vážnosti dluhu vidíme dnes například srovnáním ČR a Polska. A tak alespoň u nás, v příhraničí, si po dobu půl roku budou moci lidé přemýšlet a porovnávat jaké by to bylo, kdyby se lidem tím snížením DPH pomohlo. Pozor, ale ti příliš chamtiví mohou s nepřiměřenou zásobou benzínu taky uhořet, nebo se může stát, že Polsko Čechům ty krásné nákupy i zakáže…

Vůbec nejsem pro dluhové hospodaření a také obec vedeme bez dluhu,…nicméně napadá mne příměr se situací, kdy by například v části obce všichni dostali finanční podporu na zvelebení svého domu, ale váš dům by zůstal bez podpory a modernizace, protože se takto chce přece ušetřit. V celostátním a evropském pojetí to ale znamená, že se v pelotonu zemí budeme bohužel zákonitě postupně propadat znovu na slabší a slabší místa.

 Ing. Ladislav Rosman

 

 Příloha : dle textu

 

 Deficit v čase koronaviru

v procentech HDP

 

	2019	2020	2021
Česko	30,2	39,1	44
Polsko	46	60	60,2
Slovensko	48	61,8	60,6
Německo	59,5	73,3	72,2
Maďarsko	66,3	77,4	75,9
Rakousko	70,3	84,8	84,3

Zdroj: Zdroj: MMF

Údaje za Česko v roce 2021: Národní rozpočtová rada

 

 

 

Některé důsledky počasí

ing. Ladislav Rosman

07.02.2022

Velké vichry pohánějí i turbíny hlouposti

 Jak máme nyní to protivné větrné počasí, bývá potmě naše veřejné osvětlení, nebo i máme kompletní výpadky el. proudu, na němž je závislé například i topení. Ve větru se ohýbají stromy, někdy i padají, lámou se větve, vodiče se nemístně houpou a distribuční síť ČEZ tak ukazuje kde má své slabiny.

No, a jak tak ty výpadky máme, dávají si to někteří občané do souvislosti s pochybným názorem, že je potřeba šetřit na elektřině a tudíž síť vypínat. Ubezpečuji vás, vážení občané, že se v naší obci šetřit na svícení nebude (i když by si to někteří reportéři a přátelé katastrofických událostí tak přáli…).

S ČEZ Distribuce časté poruchy projednáváme, výpadky v síti pomáháme i občanům řešit, ale to je tak vše co vedení obce může dokázat. Nezávidím opravářům ČEZu tu situaci, protože se musí pracovat za větru, deště, mrazu a potmě…

Musím zde poděkovat i naší výjezdní jednotce hasičů, která často při poruchách velmi záslužně spolupracuje.

Všem, kdo starají o to, abychom i za větrů a bouří svítili, a i topili držíme palce i u nohou.

 Ing. Ladislav Rosman

Jistota dodávek energie je klíčová

ing. Ladislav Rosman

02.02.2022

Riziko neúspěchu v řádu stamiliard může být reálné

 Podíl obnovitelných zdrojů v Česku zaostává za průměrem Evropské unie. Změnit to má aktuální dotační smršť: Na nové soláry a větrníky půjdou do konce dekády v ČR řádově stamiliardy korun.

Zatímco v Evropské unii pokrývají podle čerstvé zprávy Eurostatu obnovitelné zdroje v průměru něco přes pětinu spotřeby energie, česká „zelená“ energetika zajišťuje dnes jen něco přes 17 procent naší spotřeby. Tato čísla jsou ale dnes posuzována jako naprosto nedostatečná, pozor, posuzována zejména v EU, a to ještě „na dohled“ z Bruselu.

Podle tři roky starého Národního klimaticko-energetického plánu měl tento podíl v ČR do roku 2030 stoupnout na 22 procent. Evropa však, jak vidíme, urychluje boj s emisemi, a tak je jisté, že cíl z roku 2019 nebude stačit. A tak se zcela řízeně rozjíždí obrovský zelený boom tažený štědrými dotacemi. Naše státní dotační fondy jsou zelenou filozofií zcela prostoupeny.

Z Modernizačního fondu, Fondu spravedlivé transformace, Národního plánu obnovy, Nové zelené úsporám a dalších podpůrných programů směřují na podporu investic solárních a větrných investic stovky miliard korun.

Zatím nevíme, co všechno se za obrovský dotační balík může postavit. Limitem nebudou ani tak peníze, ale zřejmě omezené výrobní a stavební kapacity. Hlavní otázka však je, co může zelená smršť Česku přinést – nakolik ovlivní naše platby za energie a zda se zabezpečí jistota dodávek. Ta jistota, to je alfa a omega úspěchu. Ani dnes, ještě v době poctivé, stabilní uhelné energetiky, není jistota z distribuční sítě zdaleka stoprocentní…, foukne více vítr a výpadky jsou i na hodiny, v zimě ovšem nekonečné, protože nám nefunguje ani plynové topení…Obnovitelné zdroje v našich zeměpisných šířkách ve mně ale zatím příliš důvěru nevyvolávají… Fotovoltaika bez slunečního svitu je neúčinná a větrná kola v bezvětří tvoří jen nehybnou kulisu krajiny. Za sebe doporučuji každému chalupníkovi co nejobyčejnější, ale spolehlivý, záložní zdroj, zejména na teplo…

Vláda ještě nemá o svých zelených cílech jasno, nicméně ty stamiliardy korun již „do zelena“ začala štědře vysílat. Do roka slibuje vypracovat dopadové studie, aktualizovat do roku 2023 Státní energetickou koncepci a pro začátek podpořit budování fotovoltaických elektráren na 100 tisících střechách do roku 2025, což by zvedlo instalovaný výkon českých solárů z dnešních 2,1 gigawattu asi o polovinu. V Národním plánu obnovy je na to vyčleněno pět miliard korun. V tomto se vládě ale vůbec nesměju, správně koncepčně v této problematice rozhodnout se jeví vcelku jako úkol pro jasnovidce, a to ještě bez jasnovidecké koule.

Panely na střechách však mají být jen začátkem. Česko určitě nesplní evropské úkoly ve snižování emisí bez pozemních solárních parků a nových větrníků.

Původní Národní klimaticko-energetický plán počítal s instalovaným výkonem solárů a větrníků ve výši 4,7 gigawattu, což je zhruba dvojnásobek proti dnešku. Objevuje se však řada studií a doporučení, které vidí zelený potenciál české energetiky daleko, daleko, výš. A vedení EU zelený problém vidí jako své novodobé téměř náboženství, mnohdy jakoby bez posouzení hrozeb obřího zklamání. Ale možná to vidím moc pesimisticky.

 ( údaje převzaty z běžně dostupných zdrojů)

 Ing. Ladislav Rosman