Interaktivní mapa Interaktivní mapa

Obec Dětmarovice

Rubrika starosty

Celkem 161 článků

Ještě k některým financím investic

ing. Ladislav Rosman

27.07.2017

Ještě k některým financím investování do zvelebování obce.

Obyčejný úplněk měsíce.

ing. Ladislav Rosman

30.06.2017

Odlehčené téma na prázdniny.

Hlučnost akcí v Dělnickém domě.

ing. Ladislav Rosman

23.05.2017

Znovu ke kraválu z hudební produkce, i ve středu obce.

 

Občany oprávněně pobouřil hluk z hudební a jiné produkce, tentokrát ve „velkém stylu“ z Dělnického domu, i do širšího okolí, v pátek 20.5.2017. I otrlejší občané konstatovali, že to už bylo příliš a někteří přicházeli i po půlnoci za mnou s dotazem jak je možné, že jsem toto boží dopuštění schválil, což lidem vtipně sdělili členové místního oddělení Policie ČR. Takto poučení lidé si pak v noci starostovi osobně stěžovali, neboť ten za situaci může, povolil ji přece. Já jsem již problematiku vysvětloval loni v Okénku, i na webu obce, ale lidé situaci stejně asi nerozumějí. Proto uvedu znovu některé zásadní momenty :

1/ Obecní úřad povoluje všechny hudební produkce pouze formálně s tím, že se předpokládá, že se dodrží zákonná hodina 22.00 nočního klidu. TO JE ZÁKONNÁ POVINNOST KAŽDÉHO! Za dodržení jsou na formuláři uvedeni ohlašovatel, tedy organizátor akce, hlavní, i jeho náhradník. Obecní úřad dále danou akci nedozoruje , ani ji neřídí! ZA PRŮBĚH VŽDY ZODPOVÍDÁ POŘADATEL ! Ten je povinen akci organizovat tak, aby zákonem stanovený rozsah nočního klidu od 22.00 byl dodržen.

2/ V případě, že je zákon o dodržení nočního klidu porušen, volá se k nápravě vždy jen Policie ČR, a ne starosta obce, neboť ten s akcí nemá nic společného, MNOHDY O AKCI ANI NEVÍ,  a nemá žádné prostředky pro okamžité zjednání nápravy. Nápravu je povinna zjednat ZÁSADNĚ jen Policie ČR, pokud už pořadatelé zábavy neumějí zasáhnout. Těžko si ovšem představit jak zjednávají nápravu dva členové hlídky u bavícího se shluku cca 300 lidí, kolem půlnoci rozlezlých i po širším okolí Dělnického domu s doprovodným bezohledně hlučným chováním. A v tom je kámen úrazu !

3/ Vzhledem k neřešitelnosti této situace jsem názoru, že by se v období květen – září měly v Dělnickém domě hudební akce tohoto druhu, tj. s přesahem zákonné hodiny 22.00 úplně zakázat, což nyní chci prosadit. Nabízí se myšlenka povolit hudební produkci do 22.00. Uznáte ale, že by to musely být akce jen pro školou povinné děti a maximálně se sodovkou na stole. Jinak není nikdo schopen nic zaručit. Vždyť i dnes ten limit 22.00 vážně existuje a málokdo jej zvláště v létě dodržuje, přičemž represivní složky jeho dodržování vynutit neumějí, nebo nechtějí…

4/Takzvaná „hluková vyhláška“ v obci nic neřeší, jen situaci dále zamotává a komplikuje. Je to i názor starostů z našeho regionu. Obecní vyhláška například totiž vymezuje přesně akce v roce schválené zastupitelstvem. Jakmile by tedy někdo mimo tento schválený program v obci chtěl například něco na zahradě oslavovat – mimo seznam schválených akcí - vystavil by se ihned případnému sankcionování. Navíc, ta hodina 22.00 je zde vždy „povinná“ a Policie ČR by už potom musela zakročovat, bez výmluv na starostu a jsem zvědav jak, když to nyní neumí, resp. nemá na to síly.

Pozn. : Rada obce bude 5.6. přijímat opatření, zatím se mi jeví nutné tyto akce dále zakázat.

 

23.5.2016, Ladislav Rosman

Jak pokračuje letos investiční výstavba a opravy

ing. Ladislav Rosman

17.05.2017

Jak pokračuje letos investiční výstavba a opravy.

Některá rizika v lese

ing. Ladislav Rosman

26.04.2017

Nebezpečí nemusí být daleko.

( Myslivci vědí své )

 

V poslední době se opět rozmáhá jev, že se lidé vydávají do lesa na houby například se svými čtyřnohými miláčky, na kole, na motorce, na koni, případně táboří a hlučně se chovají až do božího rána. I v naší obci je z posledního období čerstvý případ, kdy dva potulující se „vořeši“ statečně na Glembovci uhnali březí srnu nedlouho před narozením mladých… Přesile se, chudák, neubránila, s hendikepem vysoké březosti nemohla uniknout a tak ji zardousili. Psi chodili na volno, jeden chycený „při činu“ měl vzornou psí známku…, ale jeho lovecké geny ho, jak se říká, „spustily z řetězu. Ten druhý výtečník utekl z místa činu. Majitelé těchto psů, minimálně jeden, jsou dohledatelní a budou mít problémy. Zvláště v období května a června je zvěř, kdy má mladé, velmi zranitelná například i bezohlednými turisty a návštěvníky lesa, kteří se chovají nešetrně k přírodě. Ohrožená je zvěř spárkatá a též drobná, které je v naší přírodě už tak velmi poskrovnu. Nešetrnost člověka k přírodě, která je už tak dána v období sečení luk m.j. dokonalostí zemědělské techniky je tak velmi „potuplována“ ještě tímto způsobem.

Ale pozor, příroda není tak bezbranná jak by se myslelo, ani v našich končinách. Sami myslivci to vědí velmi dobře a počínají si při svých pochůzkách velmi opatrně. Ke zvěři spárkaté se totiž řadí i prase divoké, jehož vlastnosti a inteligence jsou generacemi velmi vypracované a mohou být i nebezpečím pro lidi. O rozpáraných a ve špitále pracně sešitých lidech, i zkušených myslivcích, už všichni jistě slyšeli a četli. Divočák může vážit i například 300kg a není to žádný nemotora. Umí uhánět jak závodní kůň, rychle měnit směr a to ještě v těžkém terénu. Má špičkový čich, sluch jak sova a inteligenci na úrovni psa. Má bytelné páráky nebo háky…V naší obci se nedávno povedlo jednoho většího ulovit, vážil po vyvržení 162 kg…, Těch „menších“, kolem 80-100 kg bylo uloveno více, velké kusy jsou v našich končinách výjimečnější, nicméně jakou myslíte, že má při setkání šanci váš obdivovaný velký třicetikilový pes, který má o možné existenci divočáka ale jen kdesi dobře založenou genovou informaci ? I když je prase „jen“ osmdesátikilové a páráky má menší ? Jeho šance jsou zřetelná nula, zvláště když se jedná o bachyňku, i jen loňskou, vodící svých pět prvních malých pokladů. Zrovna v dubnu - květnu lze rodinky potkat nezřídka a zcela nečekaně i blíž okraje lesa. Nedávný případ napadení prasetem v bohumínské honitbě ukazuje, že se tyto případy stávají a mívají nedobré důsledky. V naší honitbě je největší potenciální pravděpodobnost kontaktu s prasetem v Lyngu, tj. zejména za EDĚ a v úseku podél řeky od Koukolné až po soutok Mlýnky s Olzou.

Mimo tyto aspekty je zde ještě jeden, o němž vědí zase zejména myslivci, i když ve sdělovacích prostředcích můžete zprávy zachytit též stále častěji. Divočák, je jak známo, i rezervoár zárodků organismů způsobujících různá onemocnění. Pominu už situaci, kdy si lidé nedočkavě dělají tatarák z čerstvě uloveného divočáka, aniž by si nechali zjistit případnou existenci napadení svalovcem /trichinelóza/, který se ochotně stěhuje do organizmu člověka a zde se usazuje prakticky kdekoliv, je odstranitelný jen operativně a s velkými problémy. Ohrožuje tak člověka na životě. Přenáší se i na jinou zvěř, ale i na psy a kočky. Přenášeny jsou však z divočáků na domácí zvířata i virové nemoci jako je mor prasat, slintavka, kulhavka, vzteklina, metastrongylóza /hlístice/, apod. No a v poslední době se i v ČR stále více mluví o případech Aujezskyho choroby a to právě u psů, kteří byli v kontaktu s lesem a divočáky. Myslivečtí psi a psi pohybující se blízko lesa mají riziko onemocnění nejvyšší. Každý myslivec ví, že pro jeho psa by nákaza znamenala vždy neprodlenou přípravu hrobu pro jeho dobrého kamaráda a pomocníka. Jedná se o onemocnění s bleskovým nástupem a úhynem zvířete do 24 hodin na tzv. pseudovzteklinu. Divočák však je schopen vesele přežívat a trousit dále po cestě životem virovou nástrahu i na psy nemyslivecké, nemoc je ale dobře přenosná i na kočky, fretky, ovce, kozy, myši, atd.

Nechtěl jsem článkem obyvatelstvo vystrašit, jen uvádím reálná nebezpečí, která si třeba běžný návštěvník lesa, například se svým psem „na volno“ ani neuvědomuje.

 

27.4.2017, L. Rosman

Celkem 161 článků