NAŠE KARVINSKO

Chřadnoucí Karvinsko a čekání na zázrak

Karvinsko nevzkvétá, to je nezpochybnitelné. Nevzkvétá bohužel ani národní hospodářství, ale v našem regionu „razovitem“ je situace daleko vážnější. Zmizely výrobní celky dříve s produkcí obsahující vysokou přidanou hodnotu a nově vzniklé montovenské produkce je zdaleka nenahrazují. I když chvála bohu aspoň za ně... Oblast kde měli lidé oprávněně nadprůměrné výdělky, a to po staletí, se stává postupně periférií republiky, podobně jako je například Ústecko. Vlády tu nepříznivou proměnu za posledních 25 let sice vidí, ale zatím ani jedna nepřišla s koncepčním řešením s cílem zachránit úpadek dříve prosperujících oblastí státu.

Dosavadní programy na podporu rozvoje v postižených regionech dle mého názoru nemají dobré nasměrování na úspěch, ale spíše naopak... Jsou to programy tzv. „spravedlivé transformace“ zaměřené na výstavbu cyklotras, muzejí a galerií, expozic  pro zachování hornického a hutnického dědictví, sofistikovaných knihoven a vzdělávacích institucí, výstavbu sportovních center a zařízení pro odpočinek, hřišť s prolézačkami, apod. To všechno jsou jistě bohulibé věci a záměry, nicméně není mi jasné, kdo bude uvedené nové objekty a zařízení v budoucnu využívat a navštěvovat...Mladí perspektivní lidé na Karvinsku své životní štěstí zatím totiž nehledají a pohled na vyprázdněná náměstí a prostory, i v krajském městě, je jednoznačně deprimující, zejména pro pamětníka, který zažil doby, kdy oblasti pulzovaly životem -  neboli,  „to tu hučelo“.

Obří dobudované vzdělávací vysokoškolské instituce v kraji chrlí nebývalé množství vzdělaných lidí, ale bohužel..., pro následné uplatnění mimo náš region...Navíc je zřejmé, že mladé přitahují studijní obory spíše nástavbového a humantního charakteru, protože se i snáze studují než technické obory. A tak ve městě, kde není žádná produkce s vysokou přidanou hodnotou vidíte v časných ranních hodinách, ještě za temnoty,  svítící okna v obřích blocích budov různých úřadů, pojišťoven, soudů, institucí, atd. A napadá vás, ODKUD A Z ČEHO asi připlouvají finance pro výplaty těch lidí každý měsíc pro takové regimenty zaměstnanců, kteří ve svém pracovním zařazení nikdy nic nevyrobí ? Někdy mi to připadá jako nepochopitelné...A to v našem regionu byli vždy nejlepší technici jejichž práce zásadně přinášela vysokou přidanou hodnotu, z níž se pak rekrutuje ten veledůležitý  hrubý domácí produkt státu. Jeho výše je vždy znakem úspěšnosti státu a určuje další možnosti národního hospodářství.

A bohužel, suma přidané hodnoty z montovny, jejíž vlastník je navíc zahraniční, to je docela bída. V našem regionu je tedy příspěvek do státního HDP zcela v jiné dimenzi než v dobách kdy se dolovalo uhlí, tavilo železo v různé podobě a byli jsme pyšní na naše obráběcí a tvářecí technologie schopné vyrábět strojní díly do atomových elektráren a do obřích zaoceánských lodí. Jsou pryč slévárny pro výrobu složitých odlitků. Šikovní lidé jakoby zmizeli - jakoby nebyli už dnes potřeba !

Tento příspěvek jsem napsal, protože mi dnešní doba připadá jako nějaké kontinuální „čekání na zázrak“. Jeho příchod ovšem samočinný nebude. Jde z té situace někdy doslova hrůza...

 A jakkoliv plně chápu aktuální snahu lidí o zablokování stavby uvažovaných nových výrobních zdrojů u Šikmého kostela v Karviné, a ještě více v Dolní Lutyni – Věřňovicích, měním postupně svůj názor a obě stavby bych dnes spíše podpořil. Třebaže to zase budou ty cizokrajné „montovny“...Nic jiného ale nemáme a nic jiného nám zřejmě nezbývá.

Něco se tady musí hnout, to je jisté !

Ing. Ladislav Rosman