OPĚT JSOU ZDE MÁJOVÉ DNY

Vážení spoluobčané

Od konce druhé světové války uplynulo v květnu 2026 již 81 let a ve městech a obcích se většinou  připravují vzpomínkové akce. Výročí by si zasloužilo především v Evropě každoročně spontánní oslavu, zejména proto, aby se nezapomnělo. Není se co divit, vždyť zejména mladí berou druhou světovou válku jako „prehistorii“ a mnohdy si události ani příliš neumějí dát do kontextu s dnešní zcela jinou dobou.

Před mým tradičním vystoupením u našeho pomníku 2. světové války jsem se vždy dost zamýšlel nad filosofií mého projevu, zvláště ve stávajících složitých a těžkých podmínkách již více než čtyřleté války mezi dvěma největšími slovanskými národy. Situace je o to horší, že proti sobě bojují vnuci našich osvoboditelů od německého fašismu, kterým byli v roce 1945 i lidé v naší zemi za osvobození velmi vděčni. Historie si opravdu nevybírá pro své „záznamy“ jen ty logicky normální, rozumné a pochopitelné „epizody“...

Od Plzně na západ republiky se oslavuje generál Patton a vše je v pořádku.  Ale směrem na východ? Dnes se bohužel i účelově a bez respektu k válečným tragédiím „zapomíná“ což ale, jak říkají moudří lidé, nikomu štěstí nepřinese.

Události by se přitom ale neměly vykládat tendenčně, či dokonce zkreslovat, takže se raději opět přidržím ověřených faktů z regionu našeho dnešního Moravskoslezského kraje.

Dovolím si připomenout jen Ostravskou operaci v závěru druhé světové války. Boje o ostravsko-opavský region byly velmi krvavé, protože Němci houževnatě bránili průmyslovou baštu, cennou pro jejich další plánované válečné počínání. Dle historických záznamů jen na Ostravsku padlo v operaci 20.000 vojáků Rudé armády a 1.000 vojáků Československa. A nikdo tam tehdy nerozlišoval rodilé Ukrajince a rodilé Rusy…

O to větší je dnes tragédie jejich dnešní kruté války. Nechci zde soudit ani jednu z válčících stran a podobně nechci soudit ani momenty, které tento konflikt rozdmychávají a udržují takovým způsobem, že je zde bohužel stále větší i realita 3. světové války.  Objektivní posouzení této tragédie ponechejme spravedlivým historikům.

Svět je bohužel ve velkém neklidu a dominuje zde obecně neschopnost politiků ke kompromisům a k domluvě vůbec. Přitom to dnes už není o střetu dvou nesmiřitelných ideologií...A jsem přesvědčen o tom, že geneticky daná neústupnost a netolerance lidstva, například i v oblasti národnostních střetů zde hraje rovněž velký, v tomto případě negativní, význam. Konečně, vidělo se to v realitě například relativně nedávno i na Balkáně. A rovněž v krvavé podobě...

Je potřeba uvést stávající výbušnou situaci na Tchajwanu, aktuální konflikty USA a Íránu na Blízkém Východě, atd. To všechno jsou situace, které neumíme ovlivnit a bohužel i tam hrozí rozpoutání velkého válečného konfliktu.

Vážení spoluobčané, každoročně je živé toto téma proto, abychom si připomněli oběti druhé světové války a též vzpomněli a uctili jména našich bývalých občanů, která jsou na desce památníku obětem druhé světové války v našem parku vyryta.

Čest jejich památce !

Ladislav Rosman